cestovní kancelář Grand Afrika

Rozhovor s afrikanistkou Pavlínou Fulnečkovou o cestování do Afriky

Pavlína Fulnečková, afrikanistka, cestovatelka, průvodkyně a zakladatelka cestovní kanceláře Grand Afrika. Studovala Mezinárodní teritoriální studia, Africká studia a Archeologii. Odborně se zabývá Africkou unií, bezpečnostní situací a regionalismem v subsaharské Africe a potenciálem cestovního ruchu na tomto kontinentu. Mluví anglicky a francouzsky. Kromě cestování je její oblíbenou činností přednášení a lektorování. Miluje dobré víno.

Jak byste se v krátkosti představila?
Pocházím z Ostravy, nicméně mým současným bydlištěm je Praha, jelikož potřebuji být co nejblíže každodennímu chodu cestovní kanceláře. Co se týká zájmu o Afriku, myslím, že není moc přehnané, když řeknu, že Afrika je mou láskou na první pohled i celoživotní vášní. Jsem proto moc ráda, že se od dob vysokoškolských studií Afrika postupně stala jak mým odborným zájmem, tak i profesním uplatněním.
Namib, Namibie: duny na nejstarší poušti světa
Namibie, meteorit Hoba: největší nalezený meteorit na světě
Vašim zaměřením je subsaharská část Afriky. Co si pod tím můžeme představit? Jak se stalo, že jste si Afriku tolik oblíbila? Kde berete energii?
Subsaharskou Afrikou je míněná celá africká část kontinentu bez severní (arabské) Afriky (Maroko, Egypt, Tunisko a další). Afriku jsem si oblíbila už v raném dětství studováním cestopisů a od prvního přistání na tomto kontinentu jsem pak věděla, že se sem budu pravidelně vracet. Afrika je pro mě v současnosti druhým domovem. Miluji zdejší lidi, přírodu, životní styl, jídlo a jsem doslova závislá na africkém slunci. Jelikož jsem odjakživa zimomřivý tvor, je pro mě Afrika ideální destinací. A kde beru energii? Tu dobíjím v Africe. (úsměv)
Madagaskar: setkánís lemury sifaka
Studovala jste například afrikanistiku či jiný podobný obor? Co vše studium obnáší, a kde lze afrikanistiku studovat?
Studovala jsem na Slezské univerzitě Mezinárodní teritoriální studia, kde jsem se zaměřila na Africkou unii. Ve studiu Africké unie a regionálních integračních komplexů jsem dále pokračovala na Univerzitě Hradec Králové v rámci doktorského studia, oboru Africká studia. Během studia jsem se rovněž účastnila několika výzkumů přímo v Africe, ať už to byl výzkum zaměřený například na mikrofinancování, nebo třeba na separatismus v Zambii.
Jozani forest, Zanzibar: gueréza červená
Studium afrikanistiky musí být v každém případě zajímavá zkušenost, nicméně předpokládám, že na zážitky ze samotných cest do Afriky přesto nemají. Kde všude už jste byla?
Studium je samozřejmě krásná věc, ale nikdy vás na africkou realitu úplně nepřipraví. Už proto je osobní zkušenost tím nejcennějším. Pokud to vezmeme od jihu, navštívila jsem (z delších pobytů) Jihoafrickou republiku, Svazijsko, Botswanu, Namibii, Zambii, Zimbabwe, Madagaskar, Ugandu, Rwandu, Tanzánii, Etiopii. Na skok jsem byla také v Lesothu, Angole a dalších zemích. Do většiny zemí se pravidelně vracím, ať již sama či s klienty.

Pro čtenáře chystáme společně rozhovory o návštěvě Botswany, Namibie, Madagaskaru, Ugandy a Rwandy. Prozraďte nám, na co se můžeme v souvislosti s těmito zeměmi těšit.
Botswany nebudou čtenáři ochuzeni o návštěvu národního parku Chobe s jedním z nejlepších říčních safari v celé Africe a impozantního letu nad deltou Okavango. V případě Namibie se mohou těšit na cestování po prašných cestách za kmenem Himba a návštěvu nejstarší a jedné z nejfotogeničtějších pouští světa – Namib. Na Madagaskaru nemůžeme vynechat návštěvu lemuřího safari a skalnatého národního parku Isalo s koupáním v přírodním jezírku. V Ugandě nezapomeneme zmínit trek za horskými gorilami či plavbu k vodopádům na Nilu. V případě Rwandy nás čeká například návštěva jezera Kivu, které hraničí s Demokratickou republikou Kongo a trasa vedoucí kolem něj je podle slavných cestovatelů Hanzelky a Zikmunda jedna z nejkrásnějších cest z jejich slavného putování po Africe.
Namibie: kmen Himba
Tanzánie: Olduvajská rokle
Vzpomenete si na svou první cestu do Afriky?
Nejvíce mi utkvěla v paměti první cesta do Jihoafrické republiky a Svazijska před téměř deseti lety a následně okruh Jihoafrickou republikou, Botswanou, Namibií a Zimbabwe o několik let později. Do dneška ráda vzpomínám na první chvíle, kdy jsem se učila, že nemůžu všude uplatňovat evropský pohled na věc, že vše nejde vždy tak, jak si to odsud nalajnujeme a platí to i o zajištění ubytování, celkovém průběhu cesty, africkém pojetí času, byrokracii, korupci a dalším. Takovéto výpravy byly jedním z důležitých prozření.
Tanzánie: velká migrace zvěře
Co se pro vás od té doby změnilo? Jak vnímáte Afriku a její obyvatele nyní?
Především se změnil můj úhel pohledu na pomoc Africe. Většina turistů ráda rozdává bonbóny, tužky a podobně. Bohužel tím Afriku často neskutečně ničí. Neuvědomují si například, že pokud dají dítěti bonbón, tak proto, že není na cukr zvyklé (a kazivost zubů je zde vysoká), v případě zubního kazu musí navštívit zubaře, který ovšem bude požadovat tučnou částku za jeho vytržení. Podobně je to s rozdáváním peněz malým dětem, které se tím v „lepším případě“ dostávají do spáru gangu, který jej bude vydírat, v horším už jsou jeho součástí. Turisté si často ne úplně uvědomují, že tím, že někomu něco dávají, opravdu nikomu nepomáhají, ale že učí lidi jen a pouze natahovat ruce. Jsou pak často nemile překvapeni, když chce někdo po nich s nataženou rukou peníze nebo dárky. Od jisté doby říkám, že Afrika nepotřebuje podobnou pomoc, ale Afrika potřebuje hlavně uznání, že to sama zvládne. S čím naopak nejvíce souhlasím je podpora vzdělání. Afrika opravdu potřebuje vzdělané lidi, pak si bude moci sama pomoct.
Namibie: leopard v národním parku Etosha
Míváte obavy jezdit do některých zemí v Africe?
Popravdě zatím se mi nestalo, že bych musela uvažovat, že do některé země nepojedu z důvodu aktuální změny situace. Většinou se totiž jedná o mediální humbuk – z nemoci v lokálním měřítku se udělá hrozba pro celý kontinent nebo při zhoršení bezpečnostní situace v dílčím regionu se vydá doporučení na celý stát. Řídím se aktuálními informacemi a svým vlastním logickým úsudkem daným zkušenostmi a odbornými znalostmi a taktéž svou intuicí. Vyhýbám se však ve všech zemích obdobím předvolebním a volebním, to je bezpečnostní riziko zvýšené všude. V současné době bych také vynechala například návštěvu Libérie, Sierra Leone nebo Nigérie.

Která země v Africe patří k vašim nejoblíbenějším?
Jednou z mých nejoblíbenějších destinací je Madagaskar – úžasní lidé, zcela jiná Afrika, směs různých kulturních prvků a vlivů včetně indonéských a samozřejmě lemuři. Madagaskar je chudý, ale pohostinný. Ovšem pokud jej chcete navštívit, není možno příliš otálet, devastace přírody zde bohužel vzala za své. Dalším z mých oblíbených cílů je Uganda pro svou rozmanitost, zelenou barvu, příjemné lidi a nádhernou přírodu.
Zimbabwe: letecký pohled na Viktoriiny vodopády
JAR: pohled na Kapské město ze Stolové hory
Ze které země máte nejintenzivnější zážitek?
Ze Zambie jsem si odnesla velmi silný zážitek. Na letišti v Lusace jsem těsně před odletem skončila s otřesem mozku a řeznými ranami v místní nemocnici, kde mě i šili. Zapomněla jsem chvíli i česky, nic si nepamatovala. Sestřičky a celý personál byl neskutečně milý a nadstandardně profesionální, dělali všechno proto, abych mohla co nejdříve odletět domů a byla v pořádku. Změnilo to můj úhel pohledu na svět, více jsem si po tomto začala uvědomovat, jak jediný okamžik může změnit celý váš život. Z dalších velmi silných okamžiků bych chtěla zmínit zážitek ze Svazijska, kde jsem byla i s klienty pozvaná místními do evangelického kostela na pravidelnou (uzavřenou) mši, vzali nás mezi sebe jako svou rodinu, speciálně pro nás zařídili mši v angličtině (jinak bývá pravidelně v jazyce siswati, byť angličtina je také úředním jazykem), zpívali nám, tančili s námi. Svazijci jsou velmi zábavní a přátelští a vždycky se tam cítím skvěle.
Zanzibar
Zatím jsme se bavili pouze o Africe, ovšem vy milujete cestování v mnohem širším měřítku. Je to tak?
Je to tak. Nicméně v poslední době mi popravdě na cestování mimo Afriku nezbývá příliš mnoho času. Velice ráda však vzpomínám na cestu na Nový Zéland, který jsme projeli karavanem či na Kanadu, hlavně na Skalisté hory, tam bych se v budoucnu zase ráda někdy podívala, ale Afrika je Afrika. (velký úsměv)
Tanzánie: národní park Serengeti
Pokud byste měla na závěr popsat Afriku pouze několika větami, co byste o ní řekla?
Afrika je kontinent protikladů. To, co byste nikde nečekali a nikde jinde na světě se vám nestane, stane se vám tady a v době, kdy to zrovna nejméně čekáte. Afrika to je neopakovatelná ryzost a magičnost, kterou jinde na světě nenajdete, krásná příroda, úžasní usměvaví lidé, kontinent, kde pro stres není místo. Také kontinent s nečekaně dobrou turistickou infrastrukturou. Afrika je láska na první pohled, kdo nezažil, nikdy nepochopí.


Převzato z rozhovoru pro czechtimes.cz (říjen 2014, Linda Kalašová)

Žádné komentáře:

Okomentovat