Pavlína Fulnečková, afrikanistka, cestovatelka, průvodkyně a
zakladatelka cestovní kanceláře Grand Afrika. Studovala Mezinárodní
teritoriální studia, Africká studia a Archeologii. Odborně se zabývá
Africkou unií, bezpečnostní situací a regionalismem v subsaharské Africe
a potenciálem cestovního ruchu na tomto kontinentu. Mluví anglicky a
francouzsky. Kromě cestování je její oblíbenou činností přednášení a
lektorování. Miluje dobré víno.
Jak byste se v krátkosti představila?
Jak byste se v krátkosti představila?
Pocházím z Ostravy, nicméně mým současným bydlištěm je Praha, jelikož potřebuji být co nejblíže každodennímu chodu cestovní kanceláře.
Co se týká zájmu o Afriku, myslím, že není moc přehnané, když řeknu, že
Afrika je mou láskou na první pohled i celoživotní vášní. Jsem proto
moc ráda, že se od dob vysokoškolských studií Afrika postupně stala jak
mým odborným zájmem, tak i profesním uplatněním.
Namib, Namibie: duny na nejstarší poušti světa
Namibie, meteorit Hoba: největší nalezený meteorit na světě
Vašim zaměřením je subsaharská
část Afriky. Co si pod tím můžeme představit? Jak se stalo, že jste si
Afriku tolik oblíbila? Kde berete energii?
Subsaharskou Afrikou je míněná celá
africká část kontinentu bez severní (arabské) Afriky (Maroko, Egypt,
Tunisko a další). Afriku jsem si oblíbila už v raném dětství studováním
cestopisů a od prvního přistání na tomto kontinentu jsem pak věděla, že
se sem budu pravidelně vracet. Afrika je pro mě v současnosti druhým
domovem. Miluji zdejší lidi, přírodu, životní styl, jídlo a jsem doslova
závislá na africkém slunci. Jelikož jsem odjakživa zimomřivý tvor, je
pro mě Afrika ideální destinací. A kde beru energii? Tu dobíjím
v Africe. (úsměv)
Madagaskar: setkánís lemury sifaka
Studovala jste například afrikanistiku či jiný podobný obor? Co vše studium obnáší, a kde lze afrikanistiku studovat?
Studovala jsem na Slezské univerzitě
Mezinárodní teritoriální studia, kde jsem se zaměřila na Africkou unii.
Ve studiu Africké unie a regionálních integračních komplexů jsem dále
pokračovala na Univerzitě Hradec Králové v rámci doktorského studia,
oboru Africká studia. Během studia jsem se rovněž účastnila několika
výzkumů přímo v Africe, ať už to byl výzkum zaměřený například na
mikrofinancování, nebo třeba na separatismus v Zambii.
Jozani forest, Zanzibar: gueréza červená
Studium afrikanistiky musí být v
každém případě zajímavá zkušenost, nicméně předpokládám, že na zážitky
ze samotných cest do Afriky přesto nemají. Kde všude už jste byla?
Studium je samozřejmě krásná věc, ale
nikdy vás na africkou realitu úplně nepřipraví. Už proto je osobní
zkušenost tím nejcennějším. Pokud to vezmeme od jihu, navštívila jsem (z
delších pobytů) Jihoafrickou republiku, Svazijsko, Botswanu, Namibii,
Zambii, Zimbabwe, Madagaskar, Ugandu, Rwandu, Tanzánii, Etiopii. Na skok
jsem byla také v Lesothu, Angole a dalších zemích. Do většiny zemí se
pravidelně vracím, ať již sama či s klienty.
Pro čtenáře chystáme společně rozhovory o návštěvě Botswany,
Namibie, Madagaskaru, Ugandy a Rwandy. Prozraďte nám,
na co se můžeme v souvislosti s těmito zeměmi těšit.
Z Botswany
nebudou čtenáři ochuzeni o návštěvu národního parku Chobe s jedním
z nejlepších říčních safari v celé Africe a impozantního letu nad deltou
Okavango. V případě Namibie
se mohou těšit na cestování po prašných cestách za kmenem Himba a
návštěvu nejstarší a jedné z nejfotogeničtějších pouští světa – Namib.
Na Madagaskaru
nemůžeme vynechat návštěvu lemuřího safari a skalnatého národního parku
Isalo s koupáním v přírodním jezírku. V Ugandě nezapomeneme zmínit trek
za horskými gorilami či plavbu k vodopádům na Nilu. V případě Rwandy nás čeká například návštěva jezera Kivu, které hraničí s Demokratickou
republikou Kongo a trasa vedoucí kolem něj je podle slavných cestovatelů
Hanzelky a Zikmunda jedna z nejkrásnějších cest z jejich slavného
putování po Africe.
Namibie: kmen Himba
Tanzánie: Olduvajská rokle
Vzpomenete si na svou první cestu do Afriky?
Nejvíce mi utkvěla v paměti první cesta
do Jihoafrické republiky a Svazijska před téměř deseti lety a následně
okruh Jihoafrickou republikou, Botswanou, Namibií a Zimbabwe o několik
let později. Do dneška ráda vzpomínám na první chvíle, kdy jsem se
učila, že nemůžu všude uplatňovat evropský pohled na věc, že vše nejde
vždy tak, jak si to odsud nalajnujeme a platí to i o zajištění
ubytování, celkovém průběhu cesty, africkém pojetí času, byrokracii,
korupci a dalším. Takovéto výpravy byly jedním z důležitých prozření.
Tanzánie: velká migrace zvěře
Co se pro vás od té doby změnilo? Jak vnímáte Afriku a její obyvatele nyní?
Především se změnil můj úhel pohledu na
pomoc Africe. Většina turistů ráda rozdává bonbóny, tužky a podobně.
Bohužel tím Afriku často neskutečně ničí. Neuvědomují si například, že
pokud dají dítěti bonbón, tak proto, že není na cukr zvyklé (a kazivost
zubů je zde vysoká), v případě zubního kazu musí navštívit zubaře, který
ovšem bude požadovat tučnou částku za jeho vytržení. Podobně je to
s rozdáváním peněz malým dětem, které se tím v „lepším případě“
dostávají do spáru gangu, který jej bude vydírat, v horším už jsou jeho
součástí. Turisté si často ne úplně uvědomují, že tím, že někomu něco
dávají, opravdu nikomu nepomáhají, ale že učí lidi jen a pouze natahovat
ruce. Jsou pak často nemile překvapeni, když chce někdo po nich
s nataženou rukou peníze nebo dárky. Od jisté doby říkám, že Afrika
nepotřebuje podobnou pomoc, ale Afrika potřebuje hlavně uznání, že to
sama zvládne. S čím naopak nejvíce souhlasím je podpora vzdělání. Afrika
opravdu potřebuje vzdělané lidi, pak si bude moci sama pomoct.
Namibie: leopard v národním parku Etosha
Míváte obavy jezdit do některých zemí v Africe?
Popravdě zatím se mi nestalo, že bych
musela uvažovat, že do některé země nepojedu z důvodu aktuální změny
situace. Většinou se totiž jedná o mediální humbuk – z nemoci v lokálním
měřítku se udělá hrozba pro celý kontinent nebo při zhoršení
bezpečnostní situace v dílčím regionu se vydá doporučení na celý stát.
Řídím se aktuálními informacemi a svým vlastním logickým úsudkem daným
zkušenostmi a odbornými znalostmi a taktéž svou intuicí. Vyhýbám se však
ve všech zemích obdobím předvolebním a volebním, to je bezpečnostní
riziko zvýšené všude. V současné době bych také vynechala například
návštěvu Libérie, Sierra Leone nebo Nigérie.
Která země v Africe patří k vašim nejoblíbenějším?
Jednou z mých nejoblíbenějších destinací
je Madagaskar – úžasní lidé, zcela jiná Afrika, směs různých kulturních
prvků a vlivů včetně indonéských a samozřejmě lemuři. Madagaskar je
chudý, ale pohostinný. Ovšem pokud jej chcete navštívit, není možno
příliš otálet, devastace přírody zde bohužel vzala za své. Dalším z mých
oblíbených cílů je Uganda pro svou rozmanitost, zelenou barvu, příjemné
lidi a nádhernou přírodu.
Zimbabwe: letecký pohled na Viktoriiny vodopády
JAR: pohled na Kapské město ze Stolové hory
Ze které země máte nejintenzivnější zážitek?
Ze Zambie jsem si odnesla velmi silný
zážitek. Na letišti v Lusace jsem těsně před odletem skončila s otřesem
mozku a řeznými ranami v místní nemocnici, kde mě i šili. Zapomněla jsem
chvíli i česky, nic si nepamatovala. Sestřičky a celý personál byl
neskutečně milý a nadstandardně profesionální, dělali všechno proto,
abych mohla co nejdříve odletět domů a byla v pořádku. Změnilo to můj
úhel pohledu na svět, více jsem si po tomto začala uvědomovat, jak
jediný okamžik může změnit celý váš život. Z dalších velmi silných
okamžiků bych chtěla zmínit zážitek ze Svazijska, kde jsem byla i
s klienty pozvaná místními do evangelického kostela na pravidelnou
(uzavřenou) mši, vzali nás mezi sebe jako svou rodinu, speciálně pro nás
zařídili mši v angličtině (jinak bývá pravidelně v jazyce siswati, byť
angličtina je také úředním jazykem), zpívali nám, tančili s námi.
Svazijci jsou velmi zábavní a přátelští a vždycky se tam cítím skvěle.
Zanzibar
Zatím jsme se bavili pouze o Africe, ovšem vy milujete cestování v mnohem širším měřítku. Je to tak?
Je to tak. Nicméně v poslední době mi
popravdě na cestování mimo Afriku nezbývá příliš mnoho času. Velice ráda
však vzpomínám na cestu na Nový Zéland, který jsme projeli karavanem či
na Kanadu, hlavně na Skalisté hory, tam bych se v budoucnu zase ráda
někdy podívala, ale Afrika je Afrika. (velký úsměv)
Tanzánie: národní park Serengeti
Pokud byste měla na závěr popsat Afriku pouze několika větami, co byste o ní řekla?
Afrika je kontinent protikladů. To, co
byste nikde nečekali a nikde jinde na světě se vám nestane, stane se vám
tady a v době, kdy to zrovna nejméně čekáte. Afrika to je
neopakovatelná ryzost a magičnost, kterou jinde na světě nenajdete,
krásná příroda, úžasní usměvaví lidé, kontinent, kde pro stres není
místo. Také kontinent s nečekaně dobrou turistickou infrastrukturou.
Afrika je láska na první pohled, kdo nezažil, nikdy nepochopí.
Převzato z rozhovoru pro czechtimes.cz (říjen 2014, Linda Kalašová)
Žádné komentáře:
Okomentovat